Co má společného spánek, kardiovaskulární nemoci a kostní dřeň?

Nedostatek spánku a rozvoj aterosklerózy

Dnešním článkem se ponoříme do výzkumu. A jak jinak jde o výzkum spánku, neboli jeho nedostatek, který se podílí na mnoha faktorech našeho života.

Chronický nedostatek spánku vede, dle mnoha studií, mimo jiné také k rozvoji kardiovaskulárních chorob. Před čtyřmi lety si však vědci a lékaři Cameron McAlpine, Filip Swirski a jejich kolegové položili otázku PROČ?

Tlusté myši

Svůj experiment prováděli na myších, které vykrmili stravou bohatou na tuky a geneticky přeprogramovali k rozvoji aterosklerózy. Skupina myší, které byly spánkově deprimovány, měla zvýšené hodnoty bílých krvinek v krvi a došlo u ní také k rozvoji větších aterosklerotických plátů, které obsahovaly více bílých krvinek než u myší, které nebyly spánkově deprimovány. Výzkumníci poté podali skupině spánkově deprimovaných myší hypokretin, což následně vedlo k poklesu prevalence aterosklerózy.

Závěry studie

Vědci tedy zjistili; nedostatek spánku vede ke zvýšenému vyplavení hypokretinu z hypotalamu (hormon zodpovědný za bdění, úroveň naší energie a podílející se také na zastoupení jednotlivých spánkových stádií). Nízká hladina tohoto hormonu v mozku způsobí, stimulaci kostní dřeně ke zvýšené produkci proteinu CSF-1 (colony – stimulating factor 1) a zvýšená hladina CSF-1  následně spustí nadměrnou produkci bílých krvinek, zvýšení imunitních a zánětlivých reakcí.

A co dál?

Toto zjištění bylo velmi překvapivé a neočekávané. Pokračováním výzkumu, jež byl v únoru 2019 zveřejněn v časopise Nature, bude ověřit jeho závěry na lidech. Vědci předpokládají stejné výsledky. Jestliže se tedy potvrdí tyto hypotézy, bude to hrát významnou roli nejenom při výzkumu spánku versus kardiovaskulární choroby, ale také ve výzkumu rakoviny, infekčních chorob a mnoha dalších nemocí, kde mohou zánětlivé buňky hrát svou roli.

Bc. Jana Pachlopníková, RPSGT.

Naše poznámky pod čarou k příspěvku
S pozdravem Jana a Erika
RPSGT

Napsat komentář

Close Menu