Cirkadiánní rytmus

Cirkadiánní rytmus. Proč chodíme spát a proč bdíme přes den? Co ovládá náš spánek a kdo ho řídí?

Proč vlastně spíme v noci a bdíme přes den? Protože nás příroda obdařila vniřními bioogickými hodinami, které se řídí čtyřiadvacetihodinovým rytmem, známým též jako cirkadiánní rytmus. Toto čtyřiadvacetihodinové tempo nám pomáhá určovat, kdy chceme být vzhůru a kdy budeme spát. Střídání světla a tmy přitom naše biologické hodiny pravidelně reguluje.

Jak funguje cirkadiánní rytmus

Spánek a bdění je ovládán hormony a substancemi. Vylučování hormonů řídí, stejně tak jako i jiné fyziologické děje, naše vnitřní biologické hodiny, což je shluk buněk v našem mozku (přesněji v hypotalamu).

Hlavním hormonem cirkadiánního rytmu je melatonin. Je o něco známější, než druhá důležitá látka pro spánek – adenosin. Melatonin nám pomáhá usnout a přirozeně udržet spánek v noci. S věkem jeho produkce klesá, což je považováno za jednu z příčin nespavosti ve vyšším věku. Adenosin se tvoří v těle během dne a zastavuje procesy spojené s bděním (i když v tom není sám) – jakmile je ho hodně, začneme být ospalí.

Na bdění se podílejí látky – acetylcholin, histamin, hypokretin, dopamin a další.

Jak funguje cirkadiánní rytmus
Cirkadiánní rytmus

A co s tím má společného střídaní světla a tmy?

Úplně všechno. Jakmile se setmí a oči přestanou být stimulovány světlem, naše biologické hodinky začnou uvolňovat melatonin, který přes den vytvořily a naše tělo a mozek se začnou připravovat na spánek. Nejvyšší množství melatoninu v krvi máme kolem čtvrté hodiny ranní a další zvýšení nastává mezi 13-16 hodinou odpolední.

Každý člověk má svoje vlastní nastavení vnitřních biologických hodin, které je dáno genetickou výbavou. Někdy může také dojít k porušení tohoto nastavení; jde o poruchy biorytmu/cirkadiánního rytmu.

Napsat komentář

Close Menu